Dýško v restauraci

Zdá se, že mnohé servírky a číšníci přemýšlí od chvíle příchodu hostů do restaurace pouze nad tím, jaké od hostů mohou obdržet dýško. Ovšem mnozí z obsluhujícího personálu toho pro to, aby pořádné spropitné dostali, moc neudělají. Pak se akorát vztekají, jací jsou ti hosté vydřiduši. Ale tak to není. V tomto článku se proto podíváme na to, jak vydělat v restauraci a dostat od hostů co nejvyšší dýško zaslouženě. I na to, co udělat následně, protože na to se často zapomíná.

Mnozí majitelé restaurací platí servírkám a číšníkům nižší plat s tím, že počítají, že si vydělají dost na tuzérech. O to více by se pak měl obsluhující personál snažit získat dýško od hostů co nejvyšší. Dostat dýško není samozřejmostí. Pro to, aby spropitné, navíc v co nejvyšší hodnotě, obsluha dostala, musí také něco udělat. Pokud se naučí, jak vydělat v restauraci, budou více spokojeni se svým platem a ve své práci.

Nejdříve je nutné si uvědomit, za co servírky a číšníci dýško dostávají. Je to za to, jak umí obsluhovat, jak kvalitní je jejich servis, za jejich znalosti, ochotu, vystupování. To si ale mnozí ani neuvědomují a berou to, že spropitné obdrží, jako samozřejmost. Standardně je nepsaným zvykem, že by hosté měli dávat dýško ve výši 10 % z ceny, kterou v restauraci platí. Ovšem když není host spokojen s obsluhou, může to dát najevo tím, že dýško nedá vůbec nebo dá jen velmi malé. Naopak když obsluhující personál odvede skvělou práci, může získat dýško až 25 % z útraty hosta. Je tedy na každé servírce a číšníkovi, jak efektivně bude pracovat a kolik si skutečně vydělá.

Na to, zda a jak vysoké dýško hosté obsluze nechají, mají zásadní vliv dva aspekty. Tím prvním je výše útraty hostů. Dalším aspektem je samotná kvalita obsluhy a správná komunikace s hosty. Co by se však nemělo stávat je, aby si zaměstnanci v obsluze o dýško hostovi řekli. Je to zcela nevhodné. Je sice pravda, že v některých zemích je spropitné automaticky započítáno v ceně útraty. Ale i když zaměstnanci v servisu obsluhují zahraničního hosta, neměli by tuto skutečnost, že v České republice tomu tak není, nijak zdůrazňovat. Některé lepší restaurace dokonce už správně přistoupily k tomu, že pokud vedení zjistí, že některý z obsluhujícího personálu o dýško hosta požádal, berou to jako hrubé porušení pracovní kázně a takové servírce nebo číšníkovi je uděleno písemné upozornění. Přičemž za 3 písemná upozornění mohou i dle pracovního zákoníku dát takovému zaměstnanci výpověď. Oni totiž i zahraniční hosté, kteří by si třeba mohli myslet, že i u nás je tuzér zahrnutý v ceně, mohou práci obsluhy ještě extra ohodnotit, pokud jsou velmi spokojeni. Tak tomu je i v jejich zemi. A o to by se měl obsluhující personál snažit. O to, aby hosté byli mile překvapeni a velmi spokojeni. Pak získají dýško zaslouženě. K tomu se potřebují servírky a číšníci naučit, jak vydělat v restauraci.

Na to by ale měli myslet i majitelé restaurací. Když už platí servírkám a číšníkům méně, měli by zajistit, aby obsluhující personál věděl, jak vydělat v restauraci tolik, kolik potřebuje. A také by jim neměli strhávat z dýšek získaných při platbě hosta kartou nějaká procenta. Obsluhující personál neovlivní, jakým způsobem host zaplatí nebo jakou formou jim dá dýško. A pokud majitelé restaurací servírkám a číšníkům vezmou určité procento z dýšek získaných při platbě kartou jako tzv. procento, které musí zaplatit za transakci bance, není to žádoucí. Není to fér, protože pokud host zaplatí kartou, tak musí majitelé restaurací tak či tak zaplatit za převod určitý poplatek. A i když bude částka za útratu hostů zvýšená o spropitné, tak se poplatku stejně nevyhnou. Bohužel někteří zaměstnavatelé za dýška získaná z plateb kartou strhávají zaměstnancům neadekvátně vysokou částku, která je někdy i vyšší než celý poplatek za přijatou platbu. Tahle praktika není vhodná ani kvůli tomu, že to nevytváří dobrý dojem o restauraci směrem k hostům. Jak? Protože to povzbuzuje u obsluhujícího personálu tendenci říkat hostům, ať klidně zaplatí kartou za útratu, ale dýško ať jim dají v hotovosti, protože jim zaměstnavatel strhává z dýšek poměrně vysoké procento. A to u hostů vyvolává představu o tom, že zaměstnancům se v takové restauraci vede špatně a že majitel není dobrý. A tak se do restaurace nemusí chtít vrátit, aby takové praktiky a takového, z jejich hlediska zlého zaměstnavatele, nepodporovali. A přitom tomu tak vůbec nemusí být.

Nakonec, a na to se bohužel často v této zemi zapomíná, by měla servírka nebo číšník za dýško při převzetí platby poděkovat. Ale měli by poděkovat i v případě, že spropitné neobdrží. A to za návštěvu hostů v restauraci. Zároveň, pokud od hostů nedostanou nic navíc, by měli popřemýšlet nad tím, co mohou na své práci zlepšit a jak vydělat v restauraci. Při odchodu hostů z restaurace by se s nimi měli pěkně rozloučit a naučit se automaticky dodávat něco, co může hosty přimět přijít do restaurace znovu.

Komentáře
  1. Kamila Majerová napsal:

    dobry den
    mohla bych se zeptat kolik hostu můžu očekávat ve vlasní restauraci za den

    • Mirin Group Restaurant Academy napsal:

      Dobrý den, Kamilo,
      děkujeme za Váš dotaz. Počet hostů v restauraci se odvíjí především od lokace, ve které restaurace působí, od kapacity restaurace, stylu kuchyně (např. česká klasika, italská, mexická, atd.), kvalitě obsluhy ze stany servírek a číšníků, otevírací době, intenzitě a způsobu propagace restaurace, apod. Zpočátku, kdy se restaurace teprve otevírá je třeba podpořit povědomí o její existenci formou reklamy a zároveň ideálně formou Školení na zvýšení tržeb v restauraci zajistit, že i při nižším počtu hostů bude mít restaurace maximální možné tržby (v přepočtu na jednoho hosta) a že hosté budou spokojeni a budou se rádi vracet a restauraci dále doporučovat dalším lidem.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů