Když servírky a číšníci kouří
Byť je kouření nezdravé a je nazýváno neřestí, kouří mnoho lidí. A mezi ně patří i někteří z řad servírek a číšníků. Směna je dlouhá a většina kuřáků tak dlouho bez cigarety nevydrží. Jsou však určitá pravidla, která je třeba dodržovat, pokud obsluhující personál kouří během směny.
V první řadě je třeba zajistit, aby servírky a číšníci nebyli vidět hosty, když kouří. V žádném případě nemá obsluhující personál kouřit před vstupem do restaurace a už vůbec ne u některého z volných stolů na terase nebo zahrádce. S tím, že někteří zaměstnanci kouří, je nutno počítat. Proto je vhodné pro ně zřídit někde třeba ve vnitrobloku nebo bokem od hostů prostor, kde mohou kouřit, aniž by je hosté viděli. Další důležitou věcí je, že mají udržovat pořádek a čistotu, byť nejsou vidět. Někdy je vhodným místem, kde mohou servírky a číšníci kouřit třeba příjezdová cesta na parkoviště. V žádném případě ale nesmí být poseta nedopalky.
Důležité je, aby vedení restaurace v rámci možností korigovalo, kdy a jak často budou servírky a číšníci, kteří kouří, chodit na tzv. kuřáckou pauzu. Je to totiž nekorektní vůči zaměstnancům v obsluze, kteří nekouří. Ti jsou pak často obětmi a stanou se z nich taktéž kuřáci, jen, aby mohli mít také občas pauzu a sedli si nebo oddychli aspoň na těch pár minut. V plném provozu by ale nikdo z obsluhujícího personálu kouřit jít neměl. Byť plná restaurace a shon produkuje stres a ten podporuje chuť na cigaretu, musí to vydržet. Jejich zaměstnání to prostě vyžaduje. Hosté mají vždy přednost. Když je pak restaurace prázdná, tak jít na cigaretu mohou.
Na co však mnozí kuřáci, kteří pracují v obsluze, nemyslí, je jejich příchod znovu mezi hosty. Mezi hosty jsou možná kuřáci, ale i nekuřáci. A ať jsou to hosté, kteří kouří nebo ne, cítí ze servírky nebo číšníka cigaretový zápach. Proto je zcela nutné, aby si kuřáci v obsluze po cigaretě vždy vzali na krátkou chvíli žvýkačku, použili ústní vodu nebo nějaký mentolový bonbon. Nejlépe ale funguje žvýkačka. Mít však v ústech žvýkačku nebo bonbon před hosty je nepřípustné. Musí je využít pouze cestou z cigarety a při pobytu v zázemí. Hosté však cítí cigarety nejen z dechu, ale byť se na to vůbec nemyslí, i z rukou. Proto je důležité i to, aby si servírky a číšníci, kteří se vrací z tzv. kouřové pauzy, umyly ruce mýdlem, a to nejlépe 2x. Při následné komunikaci s hosty pak nebudou hosté spěchat nebo nebudou nevrlí, jen proto, aby se zbavili obsluhujícího, jehož přítomnost je jim nepříjemná právě kvůli cigaretovému zápachu. Naučit obsluhující personál těmto zvyklostem není často jednoduché. Proto lze jako pomoci využít Školení na zvýšení tržeb v restauraci, které je naučí mnohem více, než jen to, že mají dbát při komunikaci s hosty na to, aby nebyli cítit kouřem.
Pracuji v obrovské pivnici,kde neni ani Ň k jídlu,prostě česky zvaná nalejvárna,o rozměrech zhruba 40m na 40m,jsme na to dvě,s pivem tam a zpět jdeme 80metrů,jsou zde 4 druhy piva,a jelikož jak Vy říkáte,že hostů si máme vážit,tak se v klidu nenajíme,nedojdeme na záchod a nyní už ani nazakouříme,protože jsme halt pracující lidi,kteří platí daně odvody atd.Ale jinak Vám moc děkuji za návod,kterej je asi z planety Gurun,a ktery nelze v praxi uplatnit,pokud děláte v hospě,tak to moc dobře musíte vědět,že v hospě se pracuje porád a nikdy nemáte hotovo.Jako že si půjdu někam zakouřit je nesmysl všech nesmyslů.protože v tom případě mame okamžitě vypitou hospodu,a navíc je zde Fortuna,že přijímáme ještě sázky,vkládáme obnosy,vyplácíme vyhry a nabíjíme telefony.Ta práce mne baví,ale když teda platí zákony z venku,tak at se páni ministři,pozastaví na právech,které lidi mají a které nemohou v teto profesi uplatnit,protože to jednoduše nejde.Má kolegyně bude někde vzadu u kulečníků a já si pujdu zakouřit, v tu ránu je bar bez obsluhy,a veškerá tržba přístupná komukoliv kdo je na baru.Naše restaurace je v patře,čímž vyplívá,že jít ven je holý nesmysl.Pokud jste nikdy nedělal v obrovske pivnici,tak vůbec nevíte o čem mluvíte,co to obnáší.To že jíme za chůze,to že na záchod mame tři doby,to jsme si zvykly,protože aspon to cigáro,jsme měli u sebe,takže nyní už nemáme nárok na nic,a neřikejte mi nic že v cizině to jde,ještě jsem nepotkala Němce,aby byl denně v hospě na deseti pivech,to je česká kultura a českej zvyk,ne evropskej,a nějaké trendy mne nezajímají,ja žiju tady a beru českou mzdu.Ježisi žvýkačka nepřípustna,já mam v ústech kus žvance a musím jít točit a odnést pivo,jinak se nenajím,ještě se nestalo abych měla prázdno,když mam zalitý plac,přijdou sázející a tak je to stále.A mimochodem ve dvoujsme pouze ve špičce,jinak je tu člověk na vše sám. Moc děkuji za utopistický návod,jak přežít šichtu v pivnici.Dám to přečíst kolegyňkám,aby se pobavily.
Děkujeme za komentář. Koncept většiny článku je směřován především na restaurace, kde se i vaří. Ne každý článek je aplikovatelný na všechny typy provozů. Tak je tomu i u tohoto článku. Jsme si vědomi, že není ve všech provozech možné zajistit, aby servírky a číšníci kouřili nebo jedli někde mimo dohled hostů. Jedná se spíše o doporučení, že by to takto bylo vhodnější. Jedná-li se konkrétně o vaši „nalejvárnu“, tak můžete tento článek (i některé další z našich článků) ignorovat, protože u vás pracovní podmínky, jak sama píšete, naše doporučení ani vůbec neumožňují. V každém případě plně chápeme Vaši situaci. V praxi to tak skutečně často je, že není čas se ani napít nebo si dojít na toaletu, natož snad jíst. A pokud už něco je možné, tak o tom hosté většinou vědí. Ve vyšších cenových třídách a v luxusnějších restauracích to tak bývá ale jen nárazově. A pro takové provozy jsou napsány články, jako je tento. A i přes to jsou mezi nimi restaurace, ve kterých není tato rada použitelná. Každý musí sám svým zdravým rozumem usoudit, zda je pro něj článek přínosný a bude se jím inspirovat nebo zda jej bude ignorovat, protože jeho použití v dané provozovně není reálné.