O tom, zda podávat hostům vodu z kohoutku v restauraci zdarma lze dlouho polemizovat. Ovšem platí jedno základní pravidlo – je to na rozhodnutí majitele restaurace. Ať už padne verdikt, jak vést restauraci, jakýkoliv, je třeba si tím hosty získat na svoji stranu. Jak na to? Jaké přínosy a úskalí mají jednotlivé varianty podávání kohoutkové vody v restauraci? Má být zdarma nebo zpoplatněná?
Jednodušší varianta je, že budou moci servírky a číšníci podávat vodu z kohoutku v restauraci hostům zdarma. V tom případě obsluhující personál získá hosty na stranu restaurace snadno. Přece jen jim dávají něco zdarma. Takže stačí toto hostům sdělit a jsou spokojeni. Ovšem má to i jedno své úskalí. Hůře se pak prodává perlivá a především pak neperlivá lahvovaná voda a tím se snižuje zisk restaurace. Doporučujeme proto podávat kohoutkovou vodu jen těm hostům, kteří si o to výslovně požádají.
Je však možné zvolit variantu, kterou doporučujeme jako nejlepší možnou. A to zpoplatnit vodu z kohoutku v restauraci nějakou nižší částkou. Pokud někteří hosté nechápou, že mají za kohoutkovou vodu v restauraci platit, je tu jednoduché řešení. Když jim servírka nebo číšník vysvětlí, že v té ceně jsou započítány pouze náklady na umytí skleničky, práci obsluhujícího personálu, vodné a stočné, nájem či podobné náklady restaurace (např. i teplo a světlo), což lze hostovi restaurace prezentovat jednoduše jako „cenu za minimální režijní náklady“, pak většinou uznají, že cena za vodu z kohoutku je adekvátní. Informaci o ceně za kohoutkovou vodu je vhodné zahrnout i do nápojového lístku.
V praxi se můžeme setkat ještě s jednou variantou, kterou však nedoporučujeme, protože zpochybňuje hygienické předpisy. Restauracím, které tímto způsobem reagují na žádost hostů o kohoutkovou vodu, doporučujeme své stanovisko přehodnotit a raději zvolit předchozí variantu zpoplatněné vody, kterou naopak doporučujeme. Některé restaurace se rozhodly, že v žádném případě nechtějí hostům podávat vodu z kohoutku a raději budou prodávat pouze lahvovou vodu. V praxi se lze setkat s tím, že servírka nebo číšník řeknou, že kohoutkovou vodu v dané restauraci nepodávají z hygienických důvodů a pro bezpečí hostů. S tím, že voda z kohoutku v restauraci nebo v hotelu sice je klasifikovaná jako pitná a nezávadná, ale jelikož restaurace nemůže stoprocentně zaručit její nepřetržitou nezávadnost (např. nemohou garantovat, že se nedošlo k havárii vody a ta není třeba kontaminovaná, apod.), tak proto, že tuto vodu nepodávají. Někdy to prezentují i jako nastavení pravidel místní restaurace z hygienických důvodů a pro zajištění bezpečnosti a zdraví hostů. Namísto toho navrhnou lahvovou neperlivou vodu, kterou má restaurace v nápojovém lístku. Dle našich informací to většina hostů prý pochopí. Ovšem jistě jsou i tací, kteří si sice vodu lahvovou objednají, ale spokojeni nebudou. Pokud už se restaurace rozhodne, že kohoutkovou vodu podávat nebude, je vhodnější o tom prostě hosty informovat a prezentovat to jako holý fakt.
Poslední možností je kompromis. Restaurace tak moc neztrácí na tržbách, ale neztrácí ani hosty a jejich spokojenost naopak roste. Tou variantou je hostům nejdříve navrhnout koupi lahvové vody. Je třeba říct to bez nátlaku, jakoby žádná jiná možnost nebyla. Když ale hosté restaurace nebudou souhlasit nebo jejich neverbální reakce, o nichž se servírky a číšníci dozvědí více během Školení na zvýšení tržeb v restauraci, budou negativní nebo budou nenápadně naznačovat určitou míru nespokojenosti, tak jim navrhnout, že pro ně konkrétně ale udělá obsluhující výjimku a přinese jim vodu z kohoutku zdarma nebo (pro restauraci lépe) za nějaký nižší poplatek. O to více restaurace a obsluhující personál získá na okamžité oblíbenosti a důvěře ze strany hostů.
A o tom to vše je. Ať už se rozhodnete hostům dát nebo prodat vodu z kohoutku nebo cokoliv jiného, je třeba z toho udělat správným způsobem výhodu restaurace a zároveň zajistit spokojenost hostů. A tu výhodu musí umět obsluhující personál hostům správně prezentovat. Aby toto vše a mnoho dalšího o prodeji uměli i servírky a číšníci Vaší restaurace, vytvořili jsme pro tento účel Školení na zvýšení tržeb v restauraci. To pomůže obsluze v jejich práci s hosty, v posílení prodeje, v získání spokojenosti více hostů a restauraci to pomůže k vyššímu zisku.
Tak tenhle váš článek o výmluvách kohoutkove vodě je bulshit. Už jen z principu zákona. Pokud provozujete restauraci, musite MÍT NEZÁVADNOU pitnou vodu.. A vaše rada okecávání o zaručenosti a nezaručenosti kvality vody je mimo.. Tohle když řeknete sto ortodoxnim vyznavacu kohoutkive vody (a ted se nebavim o jejich principu, setreni penez) tak vam 99 z nich odveti, ze to risknou a daj si ji.. Z pohledu hosta… Kdyz mi neni restaurace schopna ani zarucit pitnou vodu, je schopna mi zarucit, ze nedostanu salmonelu??
Otazka je jasna… Ktera cast zakazniku navstevuje moji restauraci a tu nejvetsi, co nejmene svym rozhodnutim o kohouzce nastvu.. Pokud mam na dennim menu napoj polevku a jidlo za 79,- muzu zapnout vodu v drezu a vypnout ji az po smene.. Pokud mam klientelu, mohu si dovolit uctovat za 0,7 l vody 96,- a nase.u podstatne min lidi…. je lepsi byt uprimny, omluvit se.. neargumentovat vymyslem. Pokud za to stojite, zakaznik vas najde i priste, i kdyz bude remcat s vodou kazdou navstevu..
Děkujeme za komentář, Lukáši. K podobnému dotazu jsme se vyjadřovali již v některém z předchozích komentářů. Jelikož jsme se ale setkávali s dotazy na toto téma a s mylným pochopením našeho doporučení a záměru, motivovalo nás to k menší úpravě článku, aby byl chápán tak, jak bylo námi zamýšleno. Omlouváme se za původní znění, které nebylo dostatečně výstižné co do doporučení z naší strany. Děkujeme za to, že jste nám pomohl to napravit. I díky Vám se zlepšujeme…
Dobrý den,
zaslechl jsem, že od 1.prosince kvůli EET nelze kohoutkovou vodu nabízet v restauracích – nelze podložit přímým nákupem zboží. Co je na tom pravdy prosím Vás?
EET nemá vliv na prodej kohoutkové vody. Lze ji prodávat i nadále, byť budou zavedeny elektronické pokladny. Do systému finanční správy putuje pouze informace o celkové platbě hosta. Do EET se tedy odešle pouze celková účtovaná částka hostovi. Jednotlivé položky se tam neuvádí. Na účtence pak může být prodej kohoutkové vody uveden jakkoliv. Buď bude na kase pro to vytvořena vlastní položka nebo lze kohoutkovou vodu účtovat i jako nějaký „příplatek“. Pro případ kontroly z finančního úřadu je ale lepší si na kase tuto položku samostatně vytvořit. Prodej vody z kohoutku v restauraci tedy zůstává zachován, stejně jako dříve. Toto nám potvrdilo i Ministerstvo financí, které zastřešuje EET. Poplatek za stáčenou vodu můžete tedy v restauraci účtovat i nadále, stejně jako dříve, i když bude zavedena EET.
Zdravím, jak je to v současné době? Vím, že se o tom dost mluvilo….jsou v restauracích povinni dát vodu z kohoutku zdarma či je to na jejich rozhodnutí, zda to zpoplatní?
Dobrý den, Jirko,
děkujeme za dotaz. V současné době není podávání vody z kohoutku ve stravovacích zařízeních nijak uzákoněno. Vyjma toho, že musí dle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, resp. dle zákona č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, splňovat v restauracích používaná voda hygienické předpisy, tudíž musí být pitná. Její zpoplatnění je však čistě na volbě majitelů restaurací. Mírné zpoplatnění vody z kohoutku je však na místě už z toho důvodu, že taková cena zahrnuje režijní náklady. Tedy práci obsluhujícího personálu a náklady na umytí použitého skla. Všechen obsluhující personál by ale měl sdělovat hostům restaurace shodné informace i ceny.
To je dobrá kravina s tou závadnou vodou. A co když se mě host zeptá v jaké vodě opírám např. salát, když nemůžu garantovat, že není závadná?
Ano, to je pravda, že se na něco takového může host zeptat. A proto ani tato varianta není v článku doporučena. Tento článek pojednává o všech z praxe známých variantách. Pokud lze doporučit nějakou z variant, tak mírné zpoplatnění vody z kohoutku nebo event. vodu z kohoutku zdarma. Co se týče možnosti nepodávat v žádném případě vodu z kohoutku, tak jsme v praxi zažili restaurace, které se takto rozhodly a zároveň uváděly jako důvod hygienické předpisy. Proto je v článku uvedena i tato varianta. Ale chápeme, že někteří hosté mohou být tímto jistým způsobem pohoršeni a tudíž hledat skulinky. Na takovou otázku hosta, kterou jste uvedl, restaurace, které se rozhodly hostům nepodávat vodu z kohoutku vůbec pod záminkou hygienických předpisů, odpovídají pravděpodobně, že v případě použití vody ve studené kuchyni je její zbytkové množství na potravinách minimální a tudíž by případně nemělo takové následky jako vypití celé sklenky vody, nebo něco podobného. S tím, že voda, jak je uvedeno i v článku, je sice klasifikována jako pitná a nezávadná, ale pro jistotu se restaurace rozhodla vodu z kohoutku nepodávat. Doporučujeme však tuto variant vůbec nevolit.