Šperky a hodinky u servírek a číšníků
Jednou z častých otázek, které majitelé restaurace řeší je, zda mají servírkám a číšníkům povolit či zakázat nošení šperků a hodinek během práce. Proto se na tuto problematiku podíváme a vysvětlíme si proč a jak postupovat.
Servírky a číšníci jsou zvyklí ve svém volném čase nosit různé šperky a hodinky. Během směny, by ale měli vše sundat a uschovat v šatně. Povolené jsou pouze snubní prsteny, u žen i zásnubní prsten a krátké, ne příliš výrazné náušnice. Důvodů je hned několik. Tím prvním je, že jak šperky, tak hodinky by mohly obsluhujícímu personálu vadit při jejich práci. Především pak při nošení plata. Absence šperků je důležitá i kvůli bezpečnosti při práci. Nejednou se stal úraz právě kvůli náušnicím s příliš velkými kruhy, kvůli náramkům nebo řetízkům. Práce v obsluze je dynamická, nehoda se tedy může stát velmi rychle. Případně by při různých činnostech obsluhy mohly (především šperky) vydávat cinkavé zvuky, které by narušovaly pozornost hostů restaurace, kterou mají věnovat servírce nebo číšníkovi. Pozornost hostů vůči obsluhujícímu personálu je totiž mj. velmi důležitá pro zajištění maximálních možných tržeb restaurace.
Dalším, a to hlavním, důvodem je, že hosté restaurace by neměli znát sociální postavení servírek a číšníků. Tím je myšleno, že pokud bude obsluhující personál nosit a vystavovat před hosty drahé šperky a luxusní značkové hodinky, mohou hosté z toho získat pocit méněcennosti. Oni přišli do restaurace, aby si udělali pěkný večer za peníze, které si třeba i těžce našetřili. A někdo, kdo je obsluhuje, by ukazoval, že host mu nesahá ani po paty? To by jistě každého hosta rozmrzelo a už by do takové restaurace raději nešel. Host se má cítit jako pán, protože on v tu danou chvíli je ten pán. Ani movitým hostům by jistě nebylo příjemné vidět, že servírka nebo číšník má hodinky jeho úrovně, přestože host je třeba podnikatel a velmi tvrdě pracuje. Samozřejmě obsluhující personál může mít finanční ohodnocení jako host, ale to by host neměl nikdy poznat. A proto by neměli servírky a číšnici nosit ani šperky, ani hodinky.
Co se týče nošení hodinek, tak jedním z důvodů, proč by je měl obsluhující personál před směnou odložit je, že se nebudou dívat neustále na čas, kdy konečně skončí jejich směna. Místo toho se budou věnovat hostům tak, jak je potřeba, aby restaurace dosahovala permanentně co nejvyšších možných zisků. Jak toho docílit se servírky a číšníci naučí během školení Jak zvýšit kvalitu obsluhy a tržby v restauraci.
Zákaz nošení šperků a hodinek ale platí i v případě, že se nejedná o drahé nebo luxusní zboží. Host restaurace by totiž neměl mít možnost zařadit si servírku nebo číšníka do jakékoliv úrovně, co se týče jeho ohodnocení. Jen tak bude host stále objektivní, bude se s obsluhujícím personálem ochotně bavit, aniž by se cítil méněcenný nebo naopak aniž by obsluhujícím opovrhoval. To zajistí i objektivitu při zanechání dýška, kdy bude host hodnotit práci servírky nebo číšníka podle kvality jeho práce bez ohledu na to, co si myslí o jeho osobním životě a společenském postavení.
Dobrý den
Podle vaseho članku tedy číšníky odstrojite z jejich osobních vecí aby se host necitil ménecenny,a ten číšnik se tak cítit múže. Lidé co chodí do restaurace jdou utratit své težce vydelané peníze,ale číšník má vlastnĕ lehkou práci,nechodí x hodin,jí ve stoje za pochodu,a jeste si musí nechat líbit všechny keci od hostů,takže číšnik si svoje peníze nevydře. Číšník se nemá citit dobre,to musí host. Je vubec možné že v této dobe jsou považováni číšníci za pleps!! Bez tech číšníku by nebyli restaurace,kdo by obsluhoval,a verte ze tady k tem vašim predpisum hledejte majitelum restaurace i číšníky
Dobrý den, paní Já.
Děkujeme za Váš komentář. Věříme, že když si článek přečtete pozorně ještě jednou, pochopíte náš záměr. Přesto rádi uvedeme informace na pravou míru. Nikde v článku není uvedeno, že by se měl číšník cítit méněcenně. Pouze je tam uvedeno, že by nemělo být během jeho pracovní směny znát jeho sociální postavení. Ze stejného důvodu (a ne jen proto) byly zavedeny pro servírky a číšníky uniformy. V osobním volnu ať nosí každý cokoliv chce. V pracovní době však vždy platilo pravidlo, že šperky na plac nepatří. I když je práce číšníků náročná a jejich vydělané peníze jsou rozhodně zasloužené, pořád platí, že číšník je v restauraci pro hosta a ten by se měl cítit co nejlépe. Číšník je v tu chvíli v práci a už sama ta práce o sobě není pohodlná, tak nerozumíme Vašemu komentáři, že by se měl cítit dobře číšník. Naopak ruce a krk ověšené množstvím řetízků a náramků považujeme za značně nepohodlné při práci. Nehledě na to, že množství šperků nic nevypovídá o tom, jak náročné je si na ně vydělat. Zároveň, přesně jak píšete – servírka a číšník si peníze také vydřou a pokud půjdou za tyto své peníze někam do restaurace na pěknou večeři, očekávají za to příjemný zážitek. Podívejte se na to tedy, prosím, i z té druhé strany.
Pokud je Vám to příjemnější, považujte to prostě jen za nepsané pravidlo, které se dříve učilo na všech kvalitních gastro-učilištích a hotelových školách. Číšník bylo vždy vážené povolání a našim cílem je, aby tomu tak opět bylo. Bohužel dnešní doba díky nárůstu počtu nekvalifikovaných pracovních sil v oboru gastronomie zažívá trochu úpadek, zejména díky neznalosti takových pravidel, které se týkají vzhledu. Proto jsme se snažili touto cestou pravidlo nenošení šperků na pracovní směnu (tzn. pouze v práci, nikoliv v osobním volnu) připomenout. A laikům přiblížit možné důvody, proč není vhodné šperky nosit a proč takové pravidlo vzniklo. Jedním z důvodů je i bezpečnost při práci. Je pravda, že tuto část jsme omylem vynechali, proto děkujeme za upozornění, článek doplníme. Pokud Vám ale provozovatel restaurace nošení šperků toleruje, což bude pravděpodobně muset v této době většina z nich, a pokud Vy sama budete na tom trvat, pak se nemusíte naším článkem vůbec zabývat. Článek má apelovat na samotné servírky a číšníky, aby si uvědomili, že nošení šperků vhodné není, ne, že jim to musí přikazovat vedení restaurace.